DÍTĚ TAHÁ PSA ZA SRST, kůži, uši, apod. ...
TÉMA: NEŽÁDOUCÍ ÚCHOP
Nejen u dětí s autismem se můžeme setkat s tím, že psa ihned - nebo po chvilce hlazení - plnou dlaní chytí za srst (u chundelatých psů), nebo za volnou kůži (zejména u hladkosrstých psů), nebo za ucho, apod. ...
1) Co s tím ?
2) Je to trápení psa ?
3) Mám to zakazovat dítěti, on to ale nedělá vědomě ... ?
4) Bojím se že pes dítě jednou za to kousne !
ODPOVÍME :
1) použijte níže popsaný postup - metodu bezstresové eliminace nežádoucího úchopu
2) ano, pokud to nebutete řešit, pak v podstatě necháváte psa dítětem trápit
3) i pokud to dělá dítě nevědomě (bez úmyslu ubližovat - nemá tušení že by to mohlo psovi vadit či ho to bolet) je dobré nepodporovat toto chování dítěte vůči psu - ovšem lépe než zákazem či hubováním je to prevencí a vedením k tomu jak to v kontaktu se psem dělat správně
4) ano, Váš strach je opodstatnění - i ten nejhodnější pes má nějaké hranice, kdy už přestane "volat o pomoc" (např. kňučet) svou autoritu (Vás) a pokud vidí že mu pomoc nepřichází - začne svou situaci pochopitelně řešit sám - pokusem "vychovné lekce" vůči dítěti - trýzniteli (výchovná lekce po psím způsobu je chňapnutí až kousnutí )
metoda bezstresové eliminace
nežádoucího úchopu
podle ELVA HELP:
Pokud vím o svém dítěti že má tendence takto chytnout psa (za srst, kůži, ucho, ocas apod...) potom postupuji následovně:
1) při blízkém kontaktu dítěte se psem jsem vždy u toho a mám připravenou svou šikovnější volnou ruku poblíž ruky dítěte.
2) jakmile dítě psa chňapne ZACHOVÁM NAPROSTÝ KLID a rázně ale stále v klidu svou otevřenou dlaň položím na ruku dítěte (zaťatou a plnou psí srsti či kůže) a mírně tlačím vždy směrem k tělu psa.
3) ZÁROVEŇ s tím velmi klidně a laskavě nahlas chválím psa
4) NIKDY nehubuji dítěti a nebo ho jinak slovně nenabádám aby pustilo psa
5) pokud dítě po chvilce (cca10 sekund) psa nepustí se sevření, pak přitlačím trochu víc na jeho zaťatou ručku - stále směrem k tělu psa a stále psa chválím !
6) pokud dítě opět nepouští, potom svou druhou rukou začnu psa okázale hladit a komentuji to dítěti "podívej, uděláme takhle ´malá, malá´ pejskovi " - zkrátka dítě inspituji k tomu, aby pustilo psa ze sevření - můžu mu pro inspiraci např. nabídnout nějaký oblíbený předmět či pochoutku - kterou jsem si chytře nechala opodál....
7) pokud dítě psa pustí (což pod svou dlaní jasně cítím), pak současně s tím i já povolím svou dlaň a pustím dítěti ruku, nechám ho dál zkusit si psa hladit a budu opět připravena stejným způsobem zasáhnout....opakovaně chvalím psa !
............................................................................................................................................
CO SE DĚJE POKUD TAKTO POSTUPUJETE ?
Dítě po několika korektních pohlezení psa chňapne za chomáč srsti (nežádoucí úchop). Nikdo ale nekřičí a nedělá paniku (nééé, to nesmíš, pusť ho/ji !!! apod.), naopak přichází ihned psovi pochvala (hodná Betka ! šikovná Betinka !), psa ani nic netahá - necítí bolest (cítí jen mírný tlak na své tělo a to ve spojení se slovní pochvalou pes nevyhodnotí jako něco co ho má děsit nebo rozčílit)....
CO TEDY Z TOHO PLYNE ?
1) Zachovejte vždy naprostý klid ! Pes bude po takovém úchopu daleko stresovanější pokud se budete chovat nervózně či nazlobeně - ikdyž vůči dítěti a ne psu, to ale pes v tu chvíli nerozeznává - vnímá jen tu Vaši nervozitu a zlobu a ještě ho to bolí-tahá (dítě ho drží za srst apod.). Pokud Vaše dítě používá nežádoucí úchop nevědomě, potom i ono nebude chápat Vaši zlobu a nervozitu....
2) Reagujte pochvalou psa ! Je dobré si zvyknout bezmyšlenkovitě reagovat slovně na nežádoucí úchop tak, že vyřknu pochvalu psovi ... dítě provede nežádoucí úchop a ze mě místo autoritativního "ne! pusť psa!" vyjde laskavé "to je hodná Betka!" ...
3) Buďte trpěliví ! Čím budete klidnější a trpělivější tím pohodovější vztah bude mezi Vašim dítětem a psem ... zaslouží si to myslím oba !
Proč ?
Věřte, že ve valné většině případů by po rychlém slovním autoritativním: "ne! pusť psa!" stejně nedošlo k reakci dítěte, tak že by ihned psa pustilo...... a mezitím než to dítěti řeknete už po třetí - uplyne cca 10 sekund ... to je 10 sekund kdy ho dítě tahá za srst a také (psa to bolí) 10 sekund kdy jeho panička nervozně autoritativně komunikuje směrem ke psu a dítěti - to všechno je pro psa nesmírně stresující a příliš dlouhé na to, aby tyto epizody neměli později na chování psa vliv.... bohužel.
Tuto metodu provozujeme přes 11 let při canisterapii u malinkých dětí které mají tento úchop z důvodu svého ještě nízkého věku 
, u dětí s DMO s důvodu spasmů v rukou, u dětí s MR i u dětí s PAS či autismem, ale i u seniorů s demencemi - žádný náš pes nikdy nepřišel o chumáč chlupů natož o ucho 
a žádný si ani neodnesl negativní zážitek a následný strach z lidí apod. ... Prostě to funguje.....
Tak hodně štěstí !!!
A.Tvrdá - ELVA HELP o.s.
