CANISTERAPIE A AUTISMUS

(Bc. Andrea Tvrdá – canisterapeut, sociální pracovník ELVA HELP o.s.)

Canisterapie - děti si hrají s hodným psem, pes je

oblizuje a nechá si toho hodně od dětí líbit = NE ! 

Kynolog předvádí ukázku jak je pes cvičený a děti jsou diváci - NE!

Pes je cvičen v agility (překonávání psího parkuru - překážek) a děti jsou rozestavěny jako "živé překážky" = NE!

Děti jsou pokládány na psa, nebo ho bjímají dle libosti = NE!

PROČ NE ?

1)

Autismus je postižení které se týká i změny vnímání a chápání. Mnohdy si dítě může jednu jedinou zkušenost zobecnit na všechny další podobné situace = "pokud můžu objímat a ležet na terapeutickém psovi ve škole, tak se tak vůči psům mohu chovat obecně ke všem a všude".... !!!  To ale není standardní chování vůči psům obecně...! Bezpečné pro dítě i psa je aby dítě psa respektovalo (nešláplo na něj - vyhlo se), ale nebálo se ho... prostě aby s ním bylo jen tak v pohodě - a to lze naučit i dítě s autismem...  :-)

TERAPEUT, který chce poskytovat canisterapii autistům, by měl absolvovat alespoň základní semináře o této diagnóze... !

Rodiče, pedagogové, vychovatelé, sociální pracovníci - vyžadujte to od "svých" canisterapeutů ! Je to pro bezpečí dětí i psa.  ;-)

2)

Terapie by měla směřovat k dopomoci nějakého řešení klienta, které je mu ku prospěchu v jeho životě, v praktickém životě.... :

CANISTERAPIE = podpora v řešení Vaší zakázky s

dítětem prostřednictvím týmu: terapeut a jeho pes,

 (zakázkou je například: "aby se dítě přestalo bát

toho a toho", "aby už přestalo vyžadovat dudlík",

"aby dítě v klidu prošlo celou trasu

z bodu A do bodu B",

"aby pochopilo význam slov ´počkej, až za chvilku´

a tím omezilo vztekání se ",

"aby se naučilo reagovat na pokyn ´zastav´,

´pomalu´, ´rychle´" ... apod.)

... to je canisterapie u dětí s autismem - hra s

hodným psem je AKTIVACE a je běžnou součástí

terapie, ale není jejím jediným cílem. 

To, že se dítě uvolní, uklidní a je radostné ve

společnosti terapeutického psa - to je

samozřejmou součástí

canisterapie - nikoli jejím cílem.

Cíl je podpořit vyřešení uvedené zakázky rodičů,

pedagogů a dalších odborníků a pečovatelů

o dítě s PAS, AS.

ALE NYNÍ OD ZAČÁTKU:

Zooterapie je obor speciálního vedení zvířete k pozitivnímu působení na bio-psycho-sociálno-spirituální složky člověka, odborně vedená plně zapadá do ucelené rehabilitace jako součást sociálních služeb, součást vzdělávacího procesu a nebo krizové intervence.

Zooterapie má tyto metody:   AAA, AAE, AAT, AACR[1] 

Zooterapie má tyto formy:      felinoterapie (kočky)

                                                canisterapie (psi)

                                                delfinoterapie (delfíni)

                                                hipoterapie (koně)

                                                ornitoterapie (ptáci)

                                                atd....

ELVA HELP o.s. u autistů aplikuje canisterapii a metodu AAT.

AAT můžeme ještě rozdělit na individuální a skupinovou.

AAT pak užívá vhodné techniky kterými sleduje nějaký cíl. Cíle dosáhneme přes dosažení jistých výstupů.

Často se setkáváme s rodiči kteří jsou zklamáni z účinků canisterapie kterou jejich dítě někde v zařízení podstupuje, máme velmi oprávněné domněnky že se právě jedná o neodborný přístup plynoucí z neznalosti (canisterapeuta) speciální techniky Observačně – strukturální canisterapie (O-SCt).

Obvykle je přístup k dětem s autismem naprosto stejný jako k dětem s DMO, DS, nebo k dětem s MR[2] apod. a to vnímáme jako chybu.

Děti s autismem či s PAS (porucha autistického spektra) si vyžadují naprosto odlišný přístup i v metodě canisterapie – pouze speciální metoda „Observačně – strukturální canisterapie“ má účinnost a je těmito dětmi účinně vnímána a chápána.

Může u dítěte s autismem nastavit výstup a cíl, tento může v průběhu terapeutických sezení měnit a upřesňovat, její cíle mohou korespondovat ba přímo podpořit cíle speciálního pedagoga i rodičů dítěte. (Tedy cíl není „uměle vytvořen“ – např. aby z dosud ignorace zvířat dítě mělo reakci na zvíře – psa, toto v důsledku nemá žádný větší kladný dopad na běžný život a v případě autisty na běžné nedorozumění a z toho plynoucí frustraci)

Cíle O-SCt vedou vždy k rozvoji možností komunikovat s okolím a lépe chápat okolní děje které nemusí mít se psem nic společného ale jsou pro dítě a jeho sociální prostředí (rodina, školní třída, pečovatelé atd.) praktické. Zde je třeba si uvědomit že přestože je pes základní aktér při canisterapii – jde z hlediska terapie pouze o jeho pomocnou roli a nikoli o něho samotného. Canisterapii „dělá“ canisterapeut a nikoli jeho pes. Pes je v tomto procesu „pomůcka“. Proto je nutné aby terapeut byl řádně vzdělán zejména o své cílové skupině a jejích potřebách…

Nutno podotknout že i já samozřejmě mám ráda své psy zejména jako mě blízké bytosti, přátele a parťáky, a příměru k pomůcce vnímám jen jako jasné vymezení pojmů při profesionálním přístupu k problematice – samozřejmě  .

Základní hlavní body této účinné metody:

·        Naprosto odlišný přístup než jaký je běžný u dětí bez PAS – nutné šetření předem bez psa + aplikace metod her a učení dětí s autismem...

·        Individuální přístup – každé dítě s autismem je zcela originální ve svých potřebách a projevech, co je dobré pro jednoho to nebude vůbec přijato druhým…..

·        Pouze dlouhodobý projekt

·        Pravidelnost

·        Oblíbené předměty

·        Komunikační pomůcky

·        Spolupráce s druhou a nejlépe i třetí osobou

•     Autismus a zejména nízko funkční autismus, si vyžaduje

zavedení další metody - AAI  ... Animal assisted interactions (A.Tvrdá)

Zvíře asistující interakcím - neboť u mnohých autistů je právě jen chvilková interakce s okolím v reálném čase a v aktuální situaci tím nejvyšším způsobem jejich projevu a právě podpora a snaha o zvýšení počtu a frekvencí interakcí s okolím zde může být cílem

Neúčinné techniky ke kterým se ale může časem dojít teprve prostřednictvím O-SCt:

   (neúčinné - myšleno v kontextu terapie a cíle terapie, hlazením psa trémujeme jemnou motoriku, autista má svůj hlavní handicap ve schopnosti chápat a zvládat komunikaci - např.)

·        vyzvat dítě aby si hladilo psa (nebo vést ruku dítěti aby ho hladilo)

·        vyzvat dítě aby se polohovalo se psem – manipulace s dítětem tak aby sedělo psu po boku, leželo podél něho, mělo přes psa nohy, atd...

·        vyzvat dítě aby komunikovalo se psem (verbálně či neverbálně – zavolalo jméno psa, dalo povel psovi, apod.)

·        vyzvat dítě aby vedlo-následovalo psa

·        vyzvat dítě aby si hrálo se psem (házení aportku, odebírání aportku psovi, přetahování se o něco se psem atd.)

·        vyzvat terapeutického psa aby fyzicky kontaktoval autistu (olizoval ho, vyskočil mu na klín apod.)

 SHRNUTÍ - Rodiče, nebo personál zařízení kam je canisterapie dodávána, by se měli vždy canisterapeuta ptát jaký rozdíl v přístupu - ve volbě metody a technik, volí vůči dítěti s autismem (oproti působení na děti s jiným typem postižení) - pokud canisterapuet nedokáže odpovědět, je tu možnost, že dítě s autismem je vystaveno nebezpečí toho, že mylně "pochopí"  a může si i generalizovat, určité styly chování se ke psům (zvířatů) ... například: pokud pes leží dávají se na něho nohy, hračky se psovi berou přímo z tlamy, stojícího psa podlézáme.... a v případě nešťastně volených "takycanisterapeutických" ukázek služebního výcviku dětem s autismem si jistě přemýšlivý čtenář asi domyslí co vše by mohl autista "přijmout" za zcela běžnou interakci mezi lidmi a psy...

(vězte, že jsme leckdy svědky popisu naprosto neprofesionálních nápadů některých "takycanisterapeutů" co s dětmi a psy provádět a to evidentně v přímé úměře : čím méně o věci vím = tím více si v ní dovolím podniknout, což bohužel vždy odnesou klienti a mnohdy i pes - zejména na psychice)

TEDY ZAJÍMEJTE SE O TO, CO CANISTERAPEUT S DÍTĚTEM ZAMÝŠLÍ !!!

Ať již canisterapeut dělá se psem u klienta cokoli - vždy by měl mít jasno v tom proč to dělá, co tím sleduje za výstup a cíl.  To může mít ujasněno jen pokud má kvalitní náhled do problematiky....pokud činí cokoli bez cíle - nikdy nejde o canisterapii - POZOR NA PODOBNÉ INTERVENCE VŮČI VAŠEMU DÍTĚTI  (DÍTĚTI VÁM SVĚŘENÉMU) !

Canisterapeut musí stanovit výstup a cíl terapie u každého jednoho klienta a to vždy po konzultaci s rodiči a/nebo pedagogem a/nebo sociálním pracovníkem. Proces terapie se zahájí až po odsouhlasení obou stran! Rodič, pedagog, soc. pracovník je odborník na dítě a jeho potřeby a projevy – canisterapeut je odborník na svého psa, možnosti metod a technik. Nelze tedy spustit proces bez vzájemné konzultace!

Výstupy a cíle se pak mohou radikálně měnit podle reakcí a náhlých interakcí které se u dítěte s autismem mohou začít objevovat. Vše opět konzultujeme.

O-SCt  má velmi úzkou návaznost na druhou hlavní metodu práce ELVA HELP o.s. – Asistenčního psa (viz samostatná stránka) a je v podstatě základem k možnosti takového psa integrovat s dítětem a rodinou a následně užívat jeho pomoci.

Vážení rodiče dětí s autismem, velmi rádi Vás budeme podrobně informovat o možnostech canisterapie a zejména o technice O-SCt, která je autistům srozumitelná a tím pro ně účelná.

Rádi Vám předáme kompetence (proškolíme Vás) k tomu aby jste si sami canisterapii mohli vést a požadovat tak od canisterapeuta toho na co máte nárok – tím je kvalitní služba pro Vaše dítě.

Spolupracujeme tak již se svépomocnými skupinami rodičů v Liberecké kraji i v Brně, ale i jen s jednotlivými rodiči po celé ČR.

Kontaktujte nás na tel.: 607 725 304 a nebo na emailu  andreabaja@seznam.cz

Andrea Tvrdá ( krizový intervent, lektor, kynolog  ELVA HELP o.s.)

ELVA HELP o.s.